Pete „Maverick“ Mitchell (Tom Cruise) k smrti rád pilotuje stíhačky. Dokonce tak, že se už přes třicet let úspěšně brání povýšení ve strukturách amerického letectva, protože to by ho z kokpitu vyhnalo do vyhřáté kanceláře. Maverick byl navíc vždycky magnetem na průšvihy, což se s armádní kariérou taky docela vylučuje. Pilot je ovšem bravurní, možná ten úplně nejlepší, a proto dostane nabídku stát se instruktorem elitních stíhačů z programu Top Gun, které má připravit na úkol, jenž spadá do kategorie Mission Imposssible. Kromě téhle bude muset Maverick zvládnout i jednu obtížnou soukromou misi. Jedním z pilotů, které má připravit do akce, je i Bradley Bradshaw (Miles Teller), syn jeho kamaráda a navigátora Goose. Znalci prvního Top Gunu vědí, že Goose zahynul, když se neúspěšně katapultoval z neovladatelné stíhačky, pilotované právě Maverickem. A jeho syn mu otcovu smrt klade za vinu. Maverick za žádnou cenu nechce, aby Bradleyho potkal stejný osud jako jeho otce. Přitom si uvědomuje, že pravděpodobnost, že některý z pilotů plánovanou leteckou operaci nepřežije, není vůbec malá. (CinemArt)

Spisovatelku Noru a její dětskou lásku Hae-Sunga sice dělí tisíce kilometrů, spojuje je však výjimečně hluboké pouto. Po více než dvou dekádách odloučení se dvě spřízněné duše setkávají během pár dní v New Yorku. Nečekané shledání s osudovým mužem přiměje Noru klást si otázku: „Co by bylo kdyby?“ Režisérka Celine Song v citlivé moderní romanci jedinečným způsobem v několika časových rovinách vypráví příběh dvou lidí, jež se navzájem velmi milují, a přesto se jejich osudy fatálně míjely. Oduševnělý příběh uchvátil diváky na festivalech Sundance i v Berlíně, a teď se chystá dojmout i vás. (Aerofilms)

Strhující příběh lékaře a politika Františka Kriegla zachycuje dramatické události 21. srpna 1968, kdy byl v noci společně s čelními představiteli KSČ (Alexander Dubček, Oldřich Černík, Josef Smrkovský, Josef Špaček, Bohumil Šimon) zatčen a unesen do Moskvy. Byl jediným československým politikem, který se v zajetí i pod hrozbou likvidace postavil Leonidu Iljiči Brežněvovi a nepodepsal Moskevský protokol, dokument, jenž znamenal souhlas s okupací Československa. Filmové drama v hlavní roli s Tomášem Töpferem odhaluje zrůdnost komunistického režimu se zaměřením na hrdinu Pražského jara a nejvyhrocenější úsek jeho života i novodobých dějin Československa. (Bio Illusion)

POZOR! BONUS!!! Po filmu následuje beseda o Krieglovi, roce 1968 nebo čemkoli, co vás z moderních českých dějin zajímá, s autory známého podcastu PŘEPIŠTE DĚJINY, historiky Michalem Stehlíkem a Martinem Gromanem.

Do městečka Svit pod Tatrami přijíždí v roce 1937 ředitel velké továrny se svou ženou, aby zde po baťovském vzoru Zlína postavili moderní průmyslové město. Jejich plány ale naruší znepokojující nález mrtvoly v areálu továrny. Novorozenec s mužským i ženským pohlavním orgánem. Monstrum. Případ přesahuje možnosti místních četníků, podléhá maximálnímu utajení a na místo přijíždí tajná policie. Nicméně zdá se, že jediný, kdo chce záhadu vyřešit a nalézt odpovědi a pravdu, je těhotná manželka ředitele. Narazí ale na nečekané překážky, včetně svých vlastních předsudků… (Bontonfilm)

Film Bratři vypráví jeden z největších příběhů studené války o odbojové skupině bratrů Josefa (Oskar Hes) a Ctirada Mašínových (Jan Nedbal). Rodina Mašínových se v komunisty ovládaném Československu stává terčem pronásledování a bratři věří, že po vzoru otce, hrdiny protinacistického odboje, lze proti diktatuře bojovat jedině se zbraní v ruce. Zároveň si jsou vědomi odpovědnosti vůči mámě (Tatiana Dyková Vilhelmová) a sestře (Karolína Lea Nováková). Zakládají odbojovou skupinu, která má na svědomí řadu násilných činů, jejichž vyšetřováním je pověřen kapitán Státní bezpečnosti Koller (Stefan Konarske). Mašínové se stávají nejhledanějšími muži v zemi. Pokusí se o útěk do Západního Berlína, kde plánují vstoupit do americké armády s cílem osvobodit Československo. Pátrání po pětici členů odbojové skupiny pokračuje ve východním Německu, kde začíná jeden z největších honů na lidi v novodobé historii. Jen málokteré téma české historie vzbuzuje tolik emocí jako příběh snímku Bratři. (CinemArt)

Třiadvacetiletá vrcholová sportovkyně Andrea se připravuje na olympijské hry v Atlantě. Jako mistryně republiky ve skoku do vody nic jiného než tvrdý svět tréninků a závodů nezná. Až do chvíle, než si poraní páteř. Její sportovní kariéra náhle končí. Touha po úspěchu ji ale přivede ke kariéře pornoherečky. Stejně jako své tělo ovládala a využívala ve sportu, využívá jej při natáčení pornofilmů. Má slávu, peníze, komfortní život, nezávislost. Nakonec ale přece jen musí zpomalit…
Film je inspirován příběhem Andrey Absolonové, která byla v 90. letech jednou z našich nejúspěšnějších skokanek do vody a posléze neméně úspěšnou pornoherečkou Leou De Mae. (Bontonfilm)

V roce 1755 se zchudlý kapitán Ludvig Kahlen vydává dobýt drsné, nehostinné dánské vřesoviště se zdánlivě nemožným cílem: vybudovat tu ve jménu krále kolonii. Výměnou za to pro sebe získá tolik vytoužený šlechtický titul. Jediný vlastník této oblasti, nemilosrdný Frederik de Schinkel, se však arogantně domnívá, že tato země patří jen jemu. Když se de Schinkel dozví, že jeho služebná Anna Barbara a její manžel se utekli ukrýt ke Kahlenovi, privilegovaný a zlomyslný majitel vřesoviště přísahá pomstu a dělá vše pro to, aby kapitána vyhnal. Kahlen se nenechá zastrašit a pustí se do nerovného boje – riskuje nejen svůj život, ale i život rodiny uprchlíků, která se kolem něj shromáždila. Šestý celovečerní film Nikolaje Arcela je vynikající historické drama s řadou předností, z nichž ta nejpřesvědčivější je možná nejméně překvapivá. Je jí charisma staré školy, které z plátna vyzařuje díky Madsi Mikkelsenovi v roli muže, jehož mlčenlivou povahu a drsnou statečnost prověřují snad všechny myslitelné útrapy, které ho v Dánsku 18. století mohly potkat. (Film Europe)

Rudolf, Hedwiga a jejich děti žijí ve velkém domě s krásnou, udržovanou zahradou. Každý den slaví společnou večeří, vzpomínají na milovanou Itálii, užívají si víkendové výlety k vodě a procházky s přáteli. Zpoza zdí jejich domova se však ozývají znepokojivé zvuky a občas něčí zoufalý křik. Rudolf Höss je totiž velitel koncentračního tábora v Osvětimi. Mrazivý snímek Jonathana Glazera o banalitě zla si díky svému výjimečnému zpracování odvezl Velkou cenu z festivalu v Cannes. (Aerofilms)